Otázka poradny číslo 2844

Dobrý den pane doktore. Chtěl jsem koupit nemovitost, jejíž majitel je v insolvenci a zajištěný věřitel chtěl nemovitost prodat. Proto jsem kontaktoval insolvenčního správce, a nabídl mu cenu za nemovitost. Vzápětí po této mé nabídce někdo nabídl stejnou cenu, proto jsem cenu navýšil a toto „přeplácení“ se několikrát opakovalo, což se mně ale pro neprůhlednost nelíbilo. Udělal jsem insolvenčnímu správci poslední nabídku s poznámkou, „že se nechci dohadovat tímto pro mě neprůhledným způsobem, i když se domnívám, že bych byl schopen nabídnout víc, ale jen v oficiální dražbě, a ne v nějakém neprůhledném dohadování se o ceně“. Vzápětí už žádný požadavek na zvýšení ceny ze strany insolvenčního správce nepřišel a nemovitost se prodala jinému zájemci za cenu o 15 000,- Kč vyšší než činila má poslední nabídka. Přitom se domnívám, že by se tato nemovitost v dražbě prodala minimálně o třetinu více (cena za kterou jsem byl ochoten nemovitost koupit) a také proto, že když prodej nabízela realitní kancelář, byl zájem tak velký, že musely být prohlídky rozděleny do dvou kol, ale druhé kolo prohlídek bylo zrušeno a nemovitost byla zarezervována zájemci ihned v prvním kole. Dále také usuzuji z toho, že v lokalitě je o nemovitosti velmi velký zájem a prodávají se dráž. I když dle IZ je možný prodej majetku mimo dražbu, a kde o zpeněžení majetku, který slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele, domnívám se, že v tomto případě by měl být pokyn zajištěného věřitele odmítnut, protože předmět zajištění by bylo možno zpeněžit výhodněji a v tomto případě by bylo vhodné požádat insolvenční soud o přezkoumání tohoto pokynu zajištěného věřitele. 1) byl postup insolvenčního správce a zajištěného věřitele je správný? 2) po zveřejnění prodeje v IR chci kupní smlouvu, rozhodnutí a postup insolvenčního správce a zajištěného věřitele napadnout. je to možné? Děkuji. Hrubý
hruby-milan@email.cz
9. května 2018 v 20:32

Odpověď

Dobrý den, dle ust. § 293 odst. 1 IZ platí, že při zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je IS vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení. IS má možnost tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji. V takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti. Dále platí, že o způsobu zpeněžení majetkové podstaty rozhoduje IS se souhlasem věřitelského výboru (srov. § 286 odst. 2 IZ). V případě prodeje mimo dražbu platí, že IS může prodej mimo dražbu uskutečnit se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru (srov. § 289 odst. 1 IZ). Pokud tedy byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro zpeněžení, tak lze konstatovat, že postup IS správný byl. Pokud jde o možnost napadnutí prodeje, tak platí, že platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do 3 měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku. Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout žalobou podanou u insolvenčního soudu i po uplynutí lhůty podle věty první, nebyl-li nabyvatel v dobré víře (srov. § 289 odst. 3 IZ). S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát, insolvenční správce
Pavel Berger
11. května 2018 v 09:16